Vaše Magnificence, vážený pane prorektore,
Spectabilis, vážený pane děkane,
Honorabilis, vážená paní promotorko,

drazí rodiče, milí přátelé, vážení hosté!

Předstupujeme před Vás, abychom tímto slavnostním aktem
dokončili své studium Všeobecného lékařství
na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

Když jsme před lety podávali přihlášku na Lékařskou fakultu,
činili jsme tak z různých důvodů.
Někteří proto, že vždy chtěli býti lékaři -
ať již z altruismu, ješitnosti či hamižnosti,
někteří to brali jako jednu z možností,
jak uplatnit svůj studijní potenciál,
jiní ze zájmu o biologii a přírodní vědy vůbec
a další možná z donucení rodičů.

Po té, co jsme byli ke studiu přijati,
ještě nikdo z nás neměl jistotu,
že medicínu řádně dostuduje a stane se lékařem,
ba dokonce někteří neměli ani jistotu, 
že se jím stát chtějí.

Tata nejistota pramenila jednak z obrovského kvanta informací,
které jsme museli absorbovat, utřídit si, dát do souvislostí
a naučit se je v těchto souvislostech uplatňovat v denní praxi,
kdy být lékařem znamená v podstatě být jednou nohou v kriminále,

jednak z nekompromisního studijního řádu,
z nedostatku studijních materiálů,
z nepříznivé ekonomické situace,
která se patrně o mnoho nezlepší ani po promoci,

a v neposlední řadě 
z přístupu naštěstí nemnohých pedagogů,
kteří, zaslepeni pocitem exklusivity svého předmětu 
a svou pýchou,
přiměli nemálo studentů k odchodu.


Na druhou stranu na nás působily i faktory,
které nás motivovaly k tomu, 
abychom vydrželi a dostudovali,
případně nám v tom pomáhaly.

Je třeba poděkovat především našim rodičům, prarodičům, přátelům a partnerům, 
kteří nám dopřávali materiální i psychickou podporu.

Našim pedagogům ze středních škol,
kteří nám poskytli dobrý základ pro studium na vysoké škole,
vyučujícím z Lékařské fakulty za trpělivý a vstřícný přístup,
toleranci tolerovatelného 
a za podporu a rady
při našich střetech s uvedenými faktory negativními.

Díky patří i našemu studijnímu oddělení, 
kolejím, menzám, 
pivovarům, palírnám, hospodským,
agenturám pro zprostředkování brigád,
a myslím, že si zasloužíme i poděkování sami sobě.

Lidský organismus – otevřený časoprostorově ohraničený systém
je systém dynamický.
Vzniká okamžikem oplodnění, 
a vyvíjí se pod taktovkou vlastní genetické informace 
a pod vlivem vnějšího prostředí. 
Tento vývoj spěje k nakonec k zániku systému – ke smrti jedince.

My, jako Doktoři Medicíny,
známe zákonitosti fungování tohoto systému 
a svou činností můžeme přispět k prodloužení doby lidského života
a také ke zvýšení jeho kvality v jeho pokročilejší fázi.

Za to, že jsme získali tuto moc
ještě jednou všem zmíněným faktorům děkujeme.

Slibujeme, že se budeme snažit být dobrými lékaři
a šířit dobré jméno Masarykovy univerzity.

Přeji nám, aby nás naše práce bavila, 
někdy snad i dobře živila 
a vám milí hosté děkuji za pozornost 
a přeji hodně zdraví.